Je samozřejmé, že se zdraví lidé cítí lépe, než ti nemocní. A čím zdravější člověk je, tím lépe je mu na světě. A tak se snažíme udržovat v dobré kondici. Což je ale dobré nejen pro nás. Skvěle to vyhovuje i nejrůznějším šarlatánům, těm klasickým stejně jako těm moderně maskovaným pod rouškou vědy.

Člověk je tak v současnosti mnohdy zdráv. Nic mu neschází. Tedy pokud nad sebou nezačne přemýšlet. Protože jakmile se někdo stane aspoň naprosto zanedbatelně hypochondrem, zaručeně najde nějakou maličkost, nedokonalost. A když je někým dobře manipulován, dá se mu vsugerovat třeba i to, že má nebo by teoreticky mohl mít problém. A proč to? Znejistělému člověku se totiž dá ledacos podstrčit. Pochopitelně za peníze. A pak my lidé často děláme i něco, co je zbytečné, ba někdy až kontraproduktivní, v domnění, že si tím prospíváme.

Vezměte si jenom právě běžící televizní reklamu, na níž je žena pozvána na oběd, ale trápí ji to, jak jí nechutná, respektive je tu muž, kterého pro vyčerpání už po pěti minutách vystřídali. A proč to? Že prý by mohli mít problémy s játry a měli by tedy užívat jistý přípravek.

A co teprve ty různé vitamínové preparáty, doplňky stravy s minerály, projímadla, okamžitě účinkující pilulky na bolesti a podobně? Kolik toho polykáme v domnění, že je nám po tom lépe, že nám to pomáhá! A ve skutečnosti je to zbytečné. Přemíra vitamínů projde bez užitku tělem, místo abychom řešili bolest, podporujeme svou závislost na chemických řešeních.

A co bych tedy doporučil těm, kdo na nestřídmé užívání kdejaké rádoby medicíny sázejí? Aby si dali rovněž přehnanou porci skutečně účinného projímadla. Až pak budou zbytečně sedět celou věčnost na záchodě, budou mít dost času na přemýšlení, jestli není náhodou lepší být zdraví automaticky. K čemuž není ve většině případů žádné léčivo, a tím méně potravinový doplněk, zapotřebí.