Také se rádi koupete venku, když je k tomu vhodné počasí? Nedivím se vám. Také to rád dělám, kdykoliv mám příležitost. Dělám to tak už odmala, kdy jsme jezdili s rodiči na kole k Lipnu, dělal jsem to ještě raději, když jsem pak začal sám jezdit k moři, a dnes to dělám možná ještě raději než tehdy. A proč se dnes chodím koupat ven možná ještě raději než tehdy? Pochopitelně proto, že došlo k určitým změnám. Které sice možná nevypadají zase až tak radikálně, ale přesto mají svůj prokazatelný význam.

Dnes už se totiž obvykle nekoupu ani v Lipně, ani v moři, ale ve vlastním bazénu. Čímž došlo k pozitivnímu posunu hned v několika ohledech.

Předně mělo Lipno i moře obvykle bahnité nebo kamenité dno. Takže se tam ve vodě nenašlapovalo právě nejpříjemněji. Buď se člověk bořil do bláta, nebo mohlo kterékoliv došlápnutí na ostřejší kámen zabolet.

V Lipně pak ve vodě neplavali často jenom lidé. V pozdějších letech tu byly nejednou sinice a řasy, a dříve, před postavením čističek, sem u nás ústila i kanalizace, takže se člověk někdy vynořil hned vedle plujícího… domyslíte si čeho, že? A i v mořské vodě mohlo plavat ledacos.

A jak u Lipna za dob, kdy našinci nemohli cestovat pomalu nikam do zahraničí a možnosti vyžití byly omezené, tak i u moře v oblíbených turistických destinacích byla vždy na plážích spousta lidí, takže si to tam člověk moc neužil.

Zatímco takový bazén, to je jiná. Ten nahradí dokonale jakoukoliv vodní plochu. A bazén se slanou vodou nám nahradí bezvadně i ono nádherné moře, které u nás nemáme. Takže jsem si nakonec pořídil právě takový bazén. A dnes už se tedy můžu koupat nejdokonaleji, jak to jenom náš svět umožňuje. A navíc tak můžu činit kdykoliv, protože mám svůj bazén co by kamenem dohodil, tedy pouhý kousek od domova. A tak je dostupný kdykoliv. Zatímco kdybych chtěl vlézt do podobně slané vody v moři, strávil bych na cestě celou věčnost.