Pořízení bazénu na zahradu obnáší jistou investici, s níž každý jeho majitel předem počítá. Do pořizovacích nákladů zahrnujeme zejména samotnou nádrž a další příslušenství, kam patří bazénová chemie, filtrační zařízení, plováky, síťky, vysavač, schůdky, teploměr, testery pH, hadice a další předměty. Jakmile se bazén uvede do provozu, objevují se tu další finanční náklady, které je nutné započítat, jako například spotřeba elektrické energie na provoz čerpadla a spotřeba dezinfekčních prostředků pro udržení potřebné kvality vody.

To ale není vše, s čím musíte počítat, co se týče nákladů. Rozhodně ne bezvýznamnou položkou je také dopouštění vody. A teď vás možná napadá otázka, proč se tím vůbec zabývat, nějakou vyšplouchanou vodou z bazénu, když se cákáním z nádrže vytratí leda tak pár desítek litrů za celou sezónu, ale možná, že jste zapomněli na to, že se voda z bazénu i vypařuje. A není jí zrovna málo.

Z každého metru čtverečního se za jediný den vypaří 5 litrů vody. Směšné číslo? Tak pokračujeme dál. Je-li váš zahradní bazén například obdélníkového průřezu o rozměrech 4 x 7 metrů, vypaří se odtud každý den 140 litrů vody. Pořád málo, že? Ale za měsíc je to již 4 200 litrů a za půl roku, což bývá přibližná délka koupací sezóny, je to již 25 tisíc litrů vody, tedy 25 kubíků, což je v přepočtu na vodné a stočné přibližně 3 tisíce korun. Za pět let provozu bazénu tak zbytečně vyhodíte ze své peněženky patnáct tisíc korun. Kdyby to byla nějaká rozumná investice, například do nákupu nového oblečení, sportovních potřeb či obuvi, pak to význam má, ale vyhazovat peníze jen za vypařenou vodu?

Bazénová plachta položená na hladinu vypařování zabrání a vy tak nemusíte zbytečně plýtvat penězi tam, kde to vysloveně není nutné. Zde je právě úspora financí plně namístě, tak proč si plachtu nepořídit ještě před tím, než bazén začnete napouštět prvními hektolitry vody?